Splněná přání v senior centru v Modřicích – návštěva Muzikálu Titanic v Městském divadle v Brně

V našem zařízení máme větší koncentraci milovníků umění různého druhu, ale největším lákadlem je pro klienty stále divadlo.
V průběhu několika měsíců se nám svěřovali různí klienti s přáním navštívit divadelní představení. Na závěr se nám vytvořila pětice kulturně chtivých klientů, kteří se shodli, že by chtěli vidět muzikál. Konkrétně šlo o paní docentku Šráčkovou, pana Netouška, paní doktorku Vinickou, paní Chrástovou a paní Procházkovou.
V Městském divadle se hraje spousta muzikálů, takže jsme měly velké možnosti výběru. Po delším rozhodování jsme nakonec vybraly muzikál Titanic, který má v obsazení i spoustu „dříve narozených“ herců. Představení jsme objednaly na středu 6. března v 19 hodin. Už v průběhu středečního dopoledne byla na klientech znát určitá nervozita a očekávání. Někteří klienti byli mírně nervózní z toho, že opustí prostor domova, ale většinou jsme z hovoru zjistily, že na ten pocit jen nejsou zvyklí.
Před třičvrtě na šest byli všichni nachystaní, usměvaví a připraveni vyrazit vstříc kulturnímu zážitku. Z Modřic k Městskému divadlu do Brna nás bezpečně přepravila dvě vozidla, jedno z nich bylo i uzpůsobené k přepravě seniorů a klientů s omezeným pohybem.
U divadla už jsme se bez problémů přesunuli na hudební scénu, kde nás čekalo krásné atrium s plakáty z muzikálového světa. My, tři aktivizační pracovnice, Kristýnka, Mirka a Adriana jsme se postaraly o pitný režim, odložení kabátů do šatny a bezpečné usazení klientů na místa v sále.
Klienti byli nadšeni prostorem a paní docentka Danuše Šráčková nám popisovala jak divadlo vypadalo v dřívější době. „To, když jsem chodívala na představení já, tak to tu vypadalo úplně jinak….o takové nádherné scéně jsme mohli jen snít…“, říkala paní Šráčková.
Přesně v sedm hodin začalo představení, nejdříve nás ohromila scéna, poté zvuk, který byl opravdu výrazný, ale během pár minut jsme už byli všichni vtaženi do děje a nic jiného jsme nevnímali.
Ani jsme se nenadáli a byla přestávka, během ní jsme si s klienty povídaly o jejich pocitech a vyzvídaly, co se jim líbilo, případně nelíbilo. Všichni se shodli, že je představení moc pěkné a že si to velmi užívají.
Po přestávce děj utekl ještě rychleji a my jsme byli překvapeni, že už je konec. Na závěr jsme všichni tleskali společně s plným sálem. Naši klienti byli také velmi vytrvalí a tleskali dlouhou dobu.
Poté už jsme se přesunuli k šatnám, kde jsme se oblékli a předháněli se s komentáři k představení. Všechny ženy, paní Šráčková, paní Procházková, paní Vinická i paní Chrástová byly nadšeny, říkaly, že už dlouho nic tak krásného neviděly.
Jediný muž z „naší party“ (jak nás pojmenovala paní Šráčková) nám řekl, že měl na začátku obavy, že to nebude nic moc, ale když se na parketu začalo tancovat a do toho zpívaly sbory tak ho to úplně uchvátilo.
Musíme uznat, že z těchto splněných přání máme obrovskou radost, protože všem našim pěti klientům se přání vyplnilo podle jejich představ a byli tímto kulturním zážitkem naprosto unešeni.
Dokonce jim vůbec nevadilo, že se do svých pokojů vrátili až o čtvrt na jedenáct večer.