Návštěva cukrárny splněným ročním přáním

Kdo z nás rád nemlsá? A nejlépe zároveň nad hrnkem horké kávy. Poslední dobou se nám zdálo, že slýcháme častěji: „Já bych si tak dala zmrzlinu!“ nebo „Teď by bodlo pořádný kafe!“. Kávičku sice klientům nabízíme na většině odpoledních aktivit (a oni ji s povděkem vítají), ale není nad to vyrazit mimo brány našeho SeniorCentra Modřice a usadit se pěkně do křesílka v cukrárně.

I přes trochu aprílové počasí letošního léta, kdy je jeden den velké horko a druhý den zase chladno a prší, se nám podařilo si pro naše zpříjemněné odpoledne vybrat svěží slunečný den. Mohli jsme se tedy s našimi šesti „mlsouny“ usadit venku na zahrádce místní cukrárny. Už když jsme vstupovali do cukrárny, pohledy všech prvně namířili na velkou prosklenou vitrínu plnou dobrot. A někdo už měl jasno: „Likérovou špičku!“ Jiní postávali před vitrínou a skoro až bylo vidět, jak jim oči přecházejí nad tím výběrem. Na svoje si přišel každý. Ať už to byla zmiňovaná špička, trubička, velký dort s ovocem navrchu nebo dva kopečky zmrzliny z pravého ovoce, do které se mohla pustit i klientka, která je diabetička.

Pomyslnou třešničkou na dortu byla příjemná paní, co nás v cukrárně obsluhovala. Nešetřila úsměvy ani ochotou a sama se nabídla jednomu s klientů kávu rovnou osladit, aby se nemusel trápit s malými papírovými sáčky s cukrem. Milá obsluha dala takovému posezení tu správnou pohodu. A pak už zbývalo jen mlsat, popíjet a vykládat. „Tak jak asi bude chutnat ta modřická vídeňská káva?“ vtipkoval pán, který svého času pravidelně jezdil do Vídně a hned se rozpovídal.

Takže možná ještě lepší třešničkou na dortu takového posezení je, když nám připomene nějaké krásné vzpomínky a můžeme se do nich znovu ponořit a znovu si je prožít.