Dudácké folklorní vystoupení v SeniorCentru Modřice

O krásný umělecký zážitek uprostřed teplého měsíce června se nám postarala dvojice dudáků, manželé Lucie a Ondřej Tryhukovi. Tato manželská dvojice je nositelem dudácké muziky již řadu let a účinkuje na různých folklorních festivalech jak u nás, tak i v zahraničí. Působí v několika souborech a spolupracuje s mnoha organizacemi, zabývajícími se rozvojem a udržováním lidových tradic nejen v ČR.  Kromě
tradiční lidové hudby našich krajů se věnuje také dudácké muzice zahraničních zemí, takže v jejich repertoáru zaznívají písně z celé Evropy.

Zahájení programu bylo vskutku stylové – troubení “v celou” na ponocenský roh se zpěvem. Poté nám byly představeny párové gajdy, kteréžto libě budou znít dokavaď se v lásce budou mít. S těmito divotvornými manželskými dudami jsme procestovali regiony Moravy, Slezska a Čech, kdy zazněly známé písně Žádnej neví…Valčík a Polka. Byla také zmíněna pampelišková píšťalka jako přiblížení toho, jak se dudy vyvíjely od rákosu až do antického Řecka. Také jak člověk prvotně k píšťalám přidělal měch na víno, aby dosáhl táhlého tónu a také přidal další píšťaly pro bohatší harmonii a zvuk.

Dozvěděli jsme se o dudách například to, že basová píšťala, která je vzadu za zády dudáka, se nazývá “huk”, že měch se vyrábí z capa či kozy a také to, že dudy jsou velmi prastarým hudebním nástrojem, jehož původ se datuje více jak 5000 let do historie.

To, že dudy mohou být také zbraní, nám přesvědčivě dokázala hra na skotské dudy z vysočin v doprovodu bubnu, který je základem muziky i tance. Byli jsme moc rádi, že tento ohlušující nástroj vystřídal zvuk sluchu lahodící fujary, která je na Slovensku vedle dud zapsána do národního dědictví UNESCA. Písně v dřevě ukryté – i takto lze vnímat černý bez s jeho nejen léčivou silou květů či plodů, ale také jako neodmyslitelnou surovinu pro výrobu tohoto nástroje pastýřů, kteří za zvuku kouzelné bezové fujary zpívali své halekačky.

Všichni jsme si s dudáky na závěr zazpívali hodovou píseň Co sa to šupoce za tů stodolů a oblíbenou téměř hymnu tatíčka Masaryka, Ach synku synku. Tento závěr dudáckého vystoupení naše klienty opravdu dojal a nechyběla slova chvály a díků. A protože dudy jsou nástrojem úzce spjatém se zpěvem vánočních koled, budeme rádi, když nás dudáci navštíví i v tomto krásném čase. Už nyní se moc těšíme.